Betlémské světlo
Betlémské světlo je plamínek zapalovaný v Betlémské jeskyni, odkud je poté letecky dopravováno do Rakouska. A následně šířeno po Evropě. V České republice roznášení Betlémského světla zajišťují Skauti. Naše středisko se do této předvánoční akce zapojuje již řadu let.
Betlémské světlo přivítáme v Proseči 22. prosince
Betlémské světlo tradičně přivítáme 22. prosince od 17 hodin v Proseči na náměstí u Betléma.
Tradičně zazpíváme koledy, na místě budou palačinky, dětský punč a svařené víno.
Roznášení Betlémského světla
Následně budeme Betlémské světlo roznášet na Štědrý den dopoledne v těchto obcích: Zderaz, Perálec, Jarošov, Morašice, Makov, Vidlatá Seč, Chotěnov, Chotovice
Prosíme mějte připravenou svíčku, kterou vám budeme moci zapálit. Děkujeme
Betlémské světlo tradičně vítáme v Proseči u Betléma, kam jej slavnostně přináší družina rytířů, která Betlémské světlo předává panu starostovi a pánům farářům.
Během celé akce, prodáváme a připravujeme pro zájemce palačinky a je k dispozici svařené víno a dětský punč. Součástí bývali také trhy s vánočními výrobky, které si pro vás děti a vedoucí vyrobily. Každoročně výtěžek akce věnujeme dobročinné úmysly. V posledních letech pravidelně přispíváme Pečovatelské službě Proseč a to v roce 2016 na chodítko, 2017 na invalidní vozík a v roce 2019 nákupu toaletního vozíku.
Historie Betlémského světla
Snahou každého světla je prozářit tmu…
Takhle nějak si to museli říkat i pracovníci rakouského rozhlasu v Linci, když v roce 1986 přemýšleli, jak ozvláštnit sbírku pro zrakově postižené děti, nazvanou Světlo ve tmě. Mohla je také inspirovat pověst italského města Florencie.
Římský papež Urban II. (1088–1099) vyzval v té době evropské rytíře, aby zorganizovali válečnou výpravu do Palestiny a osvobodili od mohamedánů především Betlém a Jerusalém – rodiště a hrob Ježíše Krista. Podle červených křížů, které si připevňovali na oděvy, se jim proto začalo říkat „křižáci“. Dalo se na ni najmout i několik mládenců z Florencie. Jeden z nich při odjezdu přísahal, že když výpravu přežije a vrátí se, donese do rodného města plamínek ohně z věčného světla, které hoří v Betlémské basilice. Málokdo mu tehdy věřil. Po několika letech, těsně před Vánocemi, se před branami města objevilo několik otrhaných a zubožených postav, v jejichž čele šel jeden s hořící svící. Těžko v nich Florenťané poznávali svoje syny, kteří před lety odešli z domova do války proti mohamedánům. Všichni ale přísahali, že plamínek na svíci, kterou nesli, je skutečně přímo z Betléma. Ochránili ho v každém počasí, vezli ho po souši i po moři, jen aby splnili svůj slib. Ve středověku to tak bylo první a zároveň poslední Betlémské světlo.
A nápad byl na světě! Dopravit před Vánocemi do Rakouska světlo z Betléma jako poděkování těm, kteří ochotně a rádi přispějí nějakým způsobem postiženým dětem. V té době nikdo z nich ovšem netušil, že za pár let se z tohoto nápadu zrodí jeden z novodobých vánočních zvyků.
Jak tedy Světlo dopravit? Musela tu ovšem být spojitost se zrakově postiženými dětmi, protože sbírka Světlo ve tmě byla určena především pro ně. Z fondů sbírek se prostředky uvolnit nemohly a tak se pracovníci rozhlasu obrátili se svojí žádostí na leteckou společnost AUA a cestovní kancelář Raiffeisen. Tak bylo zajištěno, že jedno dítě a malý televizní štáb pojedou do Betléma pro světlo zdarma. V té době však ještě v důsledku politických situací bylo zapotřebí spousta povolení, navíc pro natáčení v zemi tak dbající na bezpečnostní opatření, jako je právě Izrael. Díky ochotě všech zainteresovaných se ale podařilo vše zvládnout včas. A tak od roku 1986 se začala novodobá éra dovozu Betlémského světla.